Battlefield Bad Company 2 HD: FPS řežba, která má na víc

Vyvinout FPS střílečku pro dotykové mobilní zařízení, která by se pohodlně ovládala, měla “šťavnatou” kampaň a také hratelný online multiplayer, není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Posledních pár týdnů se Battlefield Bad Company 2, poměrně čerstvý počin herního studia EA, pravidelně umisťoval na horních místech žebříčků App Store, a tak nám na iPhoneTips samozřejmě nesmí chybět jeho recenze. Bez zbytečných dalších řečí – pusťme se do toho!

S příchodem výkonnějších procesorů v iPhonu 4 a iPadu 2 se na App Store objevuje stále víc “hutnějších” her, které jsou na rozdíl od “casual” her typu Tiny Wings či Cut the Rope svým zpracováním podobné plnodnotným hrám, které si můžete zahrát na stolním počítači. Tyto mobilní hry bych však neoznačil přímo jako “plnohodnotné”, ale jako “snahu o plnohodnotnou hru”. Ať si to přiznáme nebo ne, dotykový displej iPhonu či iPadu prostě nějaká omezení má – a hraní FPS či nějaké strategie není tak pohodlné jako na stolním počítači, i když v prvním případě budou omezení o mnoho výraznější.

Proto je u hry tohoto typu velice důležité (možná i úplně nejdůležitější), jak příjemně se ovládá. BBC2 nenabízí ovládání pomocí gyroskopu (což vůbec nevadí) a nechá vás vybrat ze tří schémat rozvrhnuté obrazovky. Sám za sebe ale musím říct, že i když je pěkné mít možnost si vybrat, použitelné je prakticky jen schéma první s tím, že v levé části obrazovky se pohybuji a v pravé jednak mířím a jednak také střílím, což je ne vždy úplně přesné, ale při troše zvyku a také štěstí to půjde – určitě je to lepší, než neustále prstem hledat nějaké titěrné tlačítko pro střelbu.

I přes možnost výběru je ale ovládání, bohužel, poměrně nepovedené. Taková důležitá tlačítka jako skrčení či přiblížení jsou neprakticky umístěny až kdesi v rohu a navíc jsou tak malá, že máte veliký problém je trefit, což vám může být v rychlé přestřelce osudovým. Navíc jsou tlačítka tak blízko u sebe, že si hodně často omylem “ustřelíte” granát nebo přehodíte zbraň místo toho, abyste ji nabili. Jinak je citlivost a přesnost poměrně uspokojivá, ovšem až budete řídit vozidlo, budete velice pravděpodobně vidět rudě. Alespoň z mé zkušenosti jsou vozidla naprosto příšerně ovladatelná – a to už radši ani nemluvím o tom, pokud byste s nimi snad chtěli couvat. Brr.

Začali jsme sice poněkud negativně, ale teď budeme zase chvíli chválit. Kampaň je poměrně pěkně zpracovaná – následujete skupinu vojáků, kteří se odtrhli od skupiny ve snaze získat jakýsi server, který ale samozřejmě ne a ne najít. Díky tomuto honu se projdete mnoha prostředími od džugle přes sníh až po poušť. Úkoly jsou také poměrně různorodé, rozhodně to není pořád “jdi tamhle a vystřílej všechny” – budete pokládat trhaviny, navádět bombardéry a jak už jsem zmiňoval, třeba také řídit vozidla.

Co se týče zbraní, tak k těm také žádné výhrady nemám – střílet snad ze všech z nich je jedna radost. O náboje také nouze nebude, protože nejen že můžete nést dvě zbraně naráz, ale také můžete sbírat ty, které vypadnou z vašich nepřátel. Kromě obrovského množství samopalů si zastřílíte také třeba z brokovnice či ze sniperské pušky. Nebudou chybět ani granáty či machine gun.

A nyní zase trošku kritiky – mám-li zhodnotit inteligenci nepřátel, těžko budu hledat nějaká vlídná slova. I když, nízká inteligence nepřátel by se ještě nějak dala překousnut vzhledem k tomu, že je stejně hodláte zastřelit, ale tupost vašich spojenců už je donebevolající. Asi nejpalčivější zkušenost byla s obrněným transportérem, který měl na střeše obrněný kulomet. Vašeho spojence samozřejmě nenapadlo nic jiného, než kempit za rohem a nic nedělat, a tak vám nezbyde nic jiného, než běhat dokola jak blázen a snažit se nepřítele sestřelit vším možným včetně granátů, zatímco on do vás vesele střílí jeden zásobník za druhým a neustále se točí, takže ho za žádnou cenu nemůžete sundat. Řekli byste si, že když vy takto děláte návnadu, tak váš spojenec přiběhne a trefí ho zezadu, ale ono ne. Další velice smutnou kapitolou je tutorial, který je tak odfláknutý a zdlouhavý, až běda.

Nechci ale jen kritizovat, a tak musím pochválit poměrně povedený multiplayer, který je dokonce i do jisté míry (na rozdíl od podobných her tohoto žánru) hratelný. Škoda jen, že se musíte naprosto nesmyslně a otravně registrovat (nespočetněkrát pohodlnější by bylo použít Game Center) včetně vyplňování takových údajů jako je datum narození – a samozřejmě odsouhlasení několika tupých licenčních ujednání, které nikoho nezajímají a nemají žádný smysl. Zpracování samotného multiplayeru je příjemné, ale trpí několika bugy – ve hře se hodně prapodivně počítá čas a navíc se sem tam nejde z nějakého podivného důvodu respawnout. Zamrzí také občasné zdlouhavé čekání na nalezení protivníků pro “Quick Match”.

I přes všechny tyto nedostatky je ale Battlefield: Bad Company 2 poměrně obstojnou hrou, které kdyby se věnovalo ještě pár měsíců vývoje a odstranily se všechny tyto neduhy, pravděpodobně byste ji hodně dlouho nepustili z ruky. I když jsem ještě nezmínil například desítky achievementů (jak pro kampaň, tak pro multiplayer) a mnohé další vychytávky, musím bohužel tuto hru zařadit mezi lepší průměr. Moje hodnocení. 65%. Hru jsem hrál ve verzi 1.0.2.

Battlefield: Bad Company 2 je dostupný také pro iPhone, nicméně jsem jej neměl možnost vyzkoušet, a tak nemůžu říct, do jaké míry bude pohodlné ovládání na tak malém displeji.

Battlefield: Bad Company 2 HD – 7,99€ – App Store link (iPad)

Battlefield: Bad Company 2 – 2,39€ – App Store link (iPhone)